Ach, ta škola!

Saluton! Po poměrně krátké době se tu zjevuje další deníkový zápis. Proč už zase? Důvod je prostý. Původně jsem myslela, že do jednoho zápisu napíšu jak poslední vzpomínky na ty úžasné prázdniny, tak si i postěžuju na nemožnou školu a všechno s ní spojené. Ale nakonec jsem nějak přišla na to, že vmáčknout to  všechno do jednoho zápisu prostě nedokážu. Byl by příliš dlouhý a vás by to tudíž nebavil. Nevěřím, že se někomu chce číst kilometrový balík plný mých duchaplných žvástů. Proto jsem deníkový zápis rozdělila na dvě více stravitelná sousta. Více čtěte zde