Automechanik Cade Yeager se snaží sebe a dospívající dceru Tessu uživit opravováním zdánlivě nepojízdných vraků. Příliš se mu nedaří, jenže jednoho dne se z rozbitého náklaďáku vyklube Transformer a zrovna ten nejdůležitější - Optimus Prime. Radost z toho ale nemá, protože USA se ještě nevzpamatovaly s předchozího souboje Decepticonů s Autoboty,kteří zničili půlku Chicaga, a pokouší se vytvořit pozemské Transformery, kteří by byli mnohem účinnější. Cade se tak proti své vůli ocitá v hledáčku americké vlády a pronásledují ho i Optimovi krajané. A to nikdy neznamená nic klidného. Čtvrtí Transformers ještě jednu zásadní novinku – Dinoboty, což jsou mechaničtí tvorové, kteří vypadají jako prehistoričtí ještěři. Vítejte v transformovaném Jurském parku.
Můj názor
Transformers mě vždycky bavili. Sice se nepovažuji za nějakého skalního fanouška, ale na tuhle akční podívanou s prvky sci-fi se vždy ráda kouknu. Jakmile jsem však zaregistrovala fakt, že je čtvrtý díl (a to mi trvalo celkem dlouho), první moje myšlenka byla: A není už to moc?
Na začátku filmu se seznamujeme s Cadeem Yeagerem, který se snaží sebe a svoji dceru Tessu uživit jako opravář na první pohled nepojízdných vraků. Plus je ještě něco jako vynálezce různých mechanických hraček - hlídačem jeho domu je robotický pes. Jak jste se dozvěděli z úvodní anotace, rozhodně se mu nedaří, dokud jednoho dne levně nekoupí starý poškozený nákladní vůz, ze kterého se vyklube Optimus Prime - ten nejdůležitější z Autobotů. Co mě mile potěšilo již ze začátku filmu, je fakt, že se seznamujeme s novými hlavními postavami, a ačkoliv mi byl Sam Witwicky sympatický, ve čtvrtém díle by to byla s ním jen otrava. Mark Wahlberg je koneckonců taky fajn (až na ty koláče v podpaží ze začátku :/ - to jsem si nemohla odpustit). Neočekávejte sice žádné velké herecké výkony, vždyť Bay sazí na něco mnohem jiného.
Od začátku až dokonce jsem samým napětí skoro nedýchala. Michael Bay se totiž s Optimem a jeho posledními spojenci rozhodně nemazlí, nechává je zažít pěkně horké a vypjaté chvilky a mnoho nejistých soubojů a diváka nutí koukat dál. Nejde jen tak přerušit film uprostřed nevyrovnané a značně nejisté bitky. Když k tomu přidáme i skvělé vizuální efekty, mnoho a mnoho výbuchů a soubojů, skoro se daří zakrýt fakt, že Transformers: Zánik postrádá pořádný a originální příběh. Jistě, přichází s několika novinkami, jmenovitě třeba s Dinoboty, Transformiem (hmotou, které mění svůj tvar a slouží k vyrábění pozemských trasformerů), novými lidskými hrdiny, ale originalita tu silně pokulhává, o předvídatelnosti radši ani nemluvím. Zase bitva mezi těmi dobrými, co chráni lidstvo, a těmi, co jim na lidech zrovna moc nesejde. Jenomže Optimus Prime si konečně přestal hrát na svatouška, Deceptikoni ho zřejmě začínají po třech dílech dost štvát. Jeho výkřik - Všechny vás zabiju - mluví za vše. Ačkoliv po dobrém příběhu není vidu a ani slechu, režisérovi se dařilo držet mě od začátku až do konce v naprostém napětí. Bohužel musím poznamenat, že mi docela vadí, že Bay pozapomíná na lidské hrdiny, spíš natáčí ve větším měřítku (rozumějte, soustředí se na Trasformery)
Co se týče scénáře, o inteligetních rozhorovorech mezi hrdiny se mluvit nedá, ovšem velmi mě bavilo to neustálé špičkování mezi otcem a přítelem, kdy Cade nechce za žádnou cenu připustit fakt, že jeho dcera chodí s nějakým závodníkem, a snaží se dceru udržet u sebe. Další hodně velké plus musím dát za hysterické scény Stanleye Tucciho jakožto vrchního výrobce onoho transformia ve chvílích, kdy mu na klíně doslova tiká bomba, nebo jsou mu v patách agenti CIA. Jeho chování vypadá velmi realisticky (rozhodně aspoň já bych na jeho místě začala taky hysterčit) a navíc diváka pobaví.
Dinoboti jsou sice super, ale je jich tam docela málo, jenom posledních pár minut na konci. Navíc se mi zdá, že film už je tak trochu přetechnizovaný, Transformeři vypadají prostě příliš jako komiksové postavičky s velkými svaly atd. S hromadou výbuchů, záblesků barev a nekonečnými 165 minutami mi Trasformers přinesli celkem značnou bolet očí. Škoda, že to režisér tolik protáhl, o dvacet minut míň by nikomu nevadilo. Vynechat sem tam nějaký boj, stejně je celkem jasné, kam příběh spěje. Proto snad ani nebudu mluvit o konci. Předvídatelné. Navíc Megatron je zkrátka nezničitelný.
I přes zmíněnou bolest očí, nadáváním nad spoustou klišé a přetechnizováním, předvídatelností, musím uznat, že Transformers: Zánik není zas tak špatný film. Navzdory jiným nedostatkům mu napětí rozhodně nechybí, naopak je ho ve filmu vrchovatou měrou. Divák se dokonce i pobaví při několika vtipných hláškách a situacích. Dinoboti jsou zajímaví, fungování transformia také. Herci jsou vesměs sympatičtí (a Tessa je za každé situace perfektně nalíčená). Nakonec jsem se dostala k číslu sedmdesát. Další díly shlédnu pouze pod jednou podmínkou, a to naprostoou renovací ve tvorbě Trasformers.