Hobit aneb cesta tam a zase zpět

 

 
Autor: John Ronald Reuel Tolkien
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 242
Rok vydání: 1937/VB, 2012/ČR - sedmé vydání, v Argu 3.
Žánr: fantasy, dobrodružné
Série: xxx
Vazba: měkká
 

Anotace

Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci… Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlného a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu "tam a zase zpátky". Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka...
 

Děj


Knihu Hobit považuji za jedno z klasických děl, které si určitě 
zaslouží alespoň jedno přečtení. Ale myslím si, že jakmile po knize jednou sáhnete, rozhodně si ji oblíbíte a přečtete ji ještě několikrát. 
Bilbo Pytlík pochází ze dvou známých hobitích rodů. Na jedné straně to jsou Pytlící - velmi vážený a starobylý rod se skvělou pověstí, přímo typický příklad spořádané hobití rodiny. Druhou část Bilbova původu vyplňují Bralovští hobité, kteří jsou opakem Pytlíků. Z jejich rodu pochází i mezi hobity nechvalně prosnulý Bral, který zažil nepředstavitelná dobrodružství daleko za hranicemi Kraje s lidmi, elfy i trpaslíky.
A právě Bralovská část zvítězí, když se k Bilbovi domů nahrne 13 trpaslíků (a důstojně přikráčí i Gandalf) s trochu šíleným plánem na znovuzískání Osamnělé hory, které momentálně vládne strašlivý drak Šmak. a zabrání mu prohodit všechny neočekávané návštěvníky oknem. Ale to, že se Bilbo vůbec zúčastní podniku, jak tomu trpaslíkové říkají, není jedinou neočekávanou věcí v jeho doposud poklidném životě...
 

 

Můj názor

Ačkoliv recenzí na toto literární dílo musí být slušná řádka, nemůžu nepřidat k tomu všemu i recenzi svoji. Hobita jsem začínala číst s tím, že jsem viděla dva díly filmu a mnoho lidí mě upozorňovalo na fakt, že film je od knížky v mnoha věcech odlišný. Upřímně jsem se trochu styděla, že jsem se dokonce dřív dostala k filmovému zpracování, když kniha vyšla o osmdesát let dřív... Od začátku je kniha Hobit úžasně čtivá, děj plyne svižně a autor to nepřehání ani s popisy krajiny, i když je čtenář vždy seznámen s okolím. Navíc vždy odkáže na mapu vzadu, což mi přišlo velmi milé, protože jsem mohla sledovat Bilbovu cestu. Moje obava, že cesta "tam" bude nudná, plná nezáživných popisů toho a zase toho, se naštěstí nevyplnila a autor části, které nebyly ničím zajímavé, srhnul jen do pár odstavců. Právě naopak, cesta k Hoře byla doplněná o zajímavé události a zážitky, které nebyly do děje vůbec nijak násilně vpravené, všechno na sebe krásně navazovalo. Tolkien dokázal psát bezpochyby s lehkostí, která prostupuje celou knihou a tvoří z ní skvělé dílo!
 
Co se týče příběhu, neměla jsem vůbec žádné očekávání, protože s trochou nadsázky si stačí přečíst název knížky a máme v příběhu jasno. Kromě toho jsem viděla již dva díly filmového zpracování, ale přesto mě dokázal Tolkienův příběh v něčem až krutě překvapit. V knize sice byla daná jedna dějová linka, poměrně předvídavá, ale i tak jsem narazila na neočekávané věci. Jen mě mrzela strohost, kdy některé věci byly zmíněné jen mezi řádky, přitom by vůbec neškodilo se v něčem o trochu rozepsat. Bilba jsem si ve filmu oblíbila okamžitě, ani ten knižní nezůstal pozadu. Bilbo Pytlík mi byl po celou dobu čtení knihy velmi sympatický i jeho chování a "výrazy", dá - li se to tak říct. Další věc, která mě velmi zaujala, bylo až přehnaně zdvořilé oslovování, což však do Tolkienovy doby asi patřilo. Výrazy jako "Ó, kéž vám nikdy nevylíná peří" nebo "Nechť jsou vaše vousy ještě delší" jsou v knize Hobit celkem běžné. Ačkoliv to někdy mohlo znít až komicky, knize to přidávalo na půvabu a kouzelnosti a mě se takovéto oslovování určitě líbilo. Koneckonců Středozemě je zem se svými zvyky a způsoby, originální a jedinečná. Naprosto uhranutá jsem byla všemi těmi národy, protože kdo nemá ve Středozemi vlastní rasu? Kromě lidí, trpaslíků a elfů tam najdete Orly jako národ, havrany jako národ, Kožoměnce jako rasu... Je to vážně kouzelné.                                                                                                       (Že to Kilimu proklatě sluší? :D)
 
Často jsem se setkala s názorem, že Hobit je taková pohádka, čemuž nemohu nedat tak úplně za pravdou. Kniha opravdu něčím připomíná pohádku. Děj je jednoduchý, jedna dějová linka, z knihy je jasně patrný boj dobra se zlem, ale i další pohádkové prvky. Co možná svádí k tvrzení, že se spíš jedná o pohádku, je fakt, že z knihy je cítit takové kouzlo. Ale v pohádkách přece neumírají vaši oblíbení hrdinové! Věřte mi, nebo ne, já z konce Hobita skoro brečela. Tolik mě překvapil a rozhodil fakt, že smrt je všudy přítomná a nevyhne se ani téhle "pohádkové" knížce.
 
Teď bych se ještě ráda vrátila k rozdílům mezi knižním a filmovým zpracováním. Ve filmu je totiž o několik postav navíc, které v knize rozhodněte nenajdete, nebo je ve filmu jejich role větší, než v literárním podání. To platí například pro Legolase, elfku Tauriel, nebo Barda. Ačkoliv jsem na ně možná ve filmu nadávala, při čtení jsem si uvědomila, že mi místy docela citelně chybí. SPOILER na film Šmakova dračí poušť! Já prostě ve dvojce nedokázala strávit spárování Tauriel s Kilim, protože to vypadalo celkem vadně, když byl Kili o dvě hlavy menší (ale pořád hezkej :D). A teď, co jsem dočetla knihu, režiséra vlastně docela chápu, že je dává dohromady. A i ti tihle dva mi v knize nějak chyběli... KONEC SPOILERU. K tomu bych ještě dodala, že mi v knize docela citelně chybělo rozšířené objasnění některých faktů a větší propojení s dějem. Najednou se totiž něco dělo a sice jsme dostali tři věty o tom, co se dělo předtím a jak se to najednou stalo, ale doopravdy to vypadalo spíš, jako kdyby si tam tu věc dosadil autor až poté, když zjistil, že to potřebuje někam dotáhnout. To ve filmu, který se sice až tolik nedrží předlohy, aspoň máte všechno od začátku a ne že se tam najednou objeví skřeti, protože to prostě tak je.
 
Závěrem bych snad řekla jen jedno: Hobita si rozhodně přečtěte, protože je to milá, čtivá, příjemná a svým způsobem kouzelná kniha, kterou si ihned oblíbíte, stejně tak i její hrdiny. Ačkoliv se může zdát předvídatelná, rozhodně vás něčím dokáže překvapit a nadchnout.
 

Hodnocení

Obálka

95%

Kniha

90%

 

John Ronald Reuel Tolkien

Myslím si, že o tomto skvělém spisovateli minulého století ví každý z vás alespoň ten nejnutnější základ. Pokud si ovšem chcete rozšířit své obzory, podívejte se na https://www.databazeknih.cz/zivotopis/john-ronald-reuel-tolkien-7.

 

Diskusní téma: Hobit aneb cesta tam a zase zpět

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek