Léto mrtvých
Autor: Gregory Hughes
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 263
Rok vydání: 2014/ČR
Vázaná s laminovaným potahem
První dojmy
Asi bych si sama za sebe knihu nevybrala, i když jsem na ni koukala, ale nakonec mi ji ukázala i knihovnice s tím, že je to spíš pro kluky, je tam dost krve, ale že by se mi nejspíš líbila. Takže jsem si ji vzala domů s očekáváním o co vlastně půjde. Nebála jsem se toho, že to možná bude řež. Měla jsem doporučení od knihovnice, tak jsem si říkala, že to bude asi dobrý.
O autorovi
Gregory Hughes se narodil v Liverpoolu, osmé dítě v rodině devíti. On byl vyloučen ze školy a poté poslán do domova pro vzpurné chlapce, kde on strávil nějaký šťastné časy.
Anotace -děj
Šestnáctiletý Jukio je mistr v kendó, tradičním japonském boji s mečem. Je léto a Jukio si užívá s kamarády, dvojčaty Hirošim a Miko. Jenže najednou se všechno zlomí. Dvojčata spáchají sebevraždu a ukáže se, že je k ní dohnala jakuza, japonská mafie. Jukio bere do ruky meč a začíná se mstít. Začíná krvavé léto, které otestuje jeho oddanost, odvahu i zdravý rozum. V druhém románu Gregoryho Hughese se střídá dechberoucí akce s až dojemnými momenty, které čtenáře nutí k zamyšlení, kam až člověka dovede touha po spravedlnosti. Nebo možná po pomstě, kdo ví?
Postavy
Jukio - mistr v kendó, odvážný, toužící po spravedlnosti (podle mě mu někdy během léta totálně hrábne)
Miko a Hiroši - milá dvojčata, kamarádi Jukia, Miko krásně zpívá, oba mají rádi svět, jsou přivětiví, spáchají sebevraždu
Můj názor
Tahle knížka ve mě vyvolala hodně silné pocity. Většinou však byly dost negativní. Nerada bych prozradila děj těm, kteří knížku ještě nečetli. Pro začátek bych uvedla, že by se ta knížka mohla jmenovat třeba i "Sériovým vrahem bez výčitek". Nejspíš jsem nějaká divná a moc mravní, ale ta knížka mě nehorázně rozčilovala.Trvalo strašně dlouho, než se alespoň trochu rozjela. Možná tak prvních 30 stránek jsem musela vynaložit opravdové úsilí, aby se prokousala dál. Po tomto kritickém místě se ale zase knížka četla dobře. A pak přišla další rána.
Nepochybuji o tom, že přijít o své nejbližší přátele musí člověka hodně zdrtit a rozesmutnit a taky ho to asi dost pozmění. Jenže tenhle kluk Jukio se z toho dokonale zbláznil, stál se z něj totální cvok. Prostě vzal meč a začal kolem sebe vraždit bez rozmyslu úplně každého, kdo měl jakkoliv malinkaté spojení se zločineckou mafií jakuzou. Když to zprůměruju, tak to denně byli tak dva lidi. Jakuza páchá dost hnusný věci a donutila k sebevraždě Jukiovy přátele, ale pro mě to pořád není důvod, aby vzala meč, řekla si, že jsem samuraj a musím pomstít smrt svých kamarádů a pak běhala po městě a vraždila nejen členy jakuzy, ale i ostatní, kdo se mi náhodou připletli do cesty při páchání mého zločinu. Nejhorší bylo, že to neprovázel jakýkoliv náznak viny. Zabít člověka není dobrý! Navíc to autor psal tak, že jsem si říkala, jestli to není úplně normální a jestli to není náplní celé knížky, že tam hlavní postava bude běhat s mečem a vraždit. Kdyby alespoň dal důraz na nechutné činy jakuzy, ukázal, jak je strašně špatná... A zašlo to opravdu daleko... Dalo by se říct, že s každou vraždou rostla "chuť" na další. Koho zabil pak, tomu jsem zkrátka nedokázala uvěřit. V postatě se stal tím (nebo ještě možná něčím horším), co zabilo jeho kamarády.
Ke cti slouží závěr. Jukia zadrží policie a on si uvědomí, co páchal za hrůzy, koho všechny (i nevinné lidi, kteří neměli s mafií nic společného) zabil, uvědomí si, že není žádný samuraj. Nechci vám prozradit, kdo kolem něj zemře, ale veřte, že to jsou skoro všichni. Fajn, i když si uvědomil, že dělal špatné věci, pořád mi to přišlo málo. Jen tak okrajově, nedostavil se pořádný a oprávněný! pocit viny za ty kruté skutky (ta ........! Jak ji mohl zabít????). Vlastně mi přišlo, že se docela ospravedlňoval, a že to skoro vypadalo, že si myslí, že je ve vězení neprávem. A navíc mu jeho přeživší nejbližší odpustili, jako by nezabil 20 lidí. Přitom ten kluk byl taková svině (jak se ze začátku choval ke své sestřenici...)! Ok, asi jsem příliš mravní, ale... Ten kluk se zbláznil a nikde to tam nebylo pořádně zmíněný.
Aby taky knihu něčím pochválila, musím říct, že vlastně byla docela čtivá.
Hodnocení
60%
35%
Všechny díly
