Co pro mě znamenají rodiče?

 Co mě znamenají rodiče?

    Rodiče. Obyčejné slovo. Pro většinu lidí i samozřejmost. Ať chceme nebo ne, k rodičům jsme připoutaní, i když časem, jak rosteme, se pouta přetrhávají, ale nikdy nezmizí úplně. Rodiče hrají v našem životě důležitou roli. A co znamenající pro mě?

    Každý, kdo o svou matku či otce přišel, jistě ví, jak těžké to bez nich je. Myslím, že bychom měli být rádi, že rodiče máme.

    Rodiče nás přivedli na svět, v několika prvních letech našeho života nám poskytovali péči bezmála dvacet čtyři hodin denně. I nyní a vlastně po celý život u nim máme nějaké zázemí, kam se vždy můžeme vracet. Jistě, v určitém věku se chceme od rodiče odtrhnout a jít si svojí cestou, ale přesto k nim znovu rádi přicházíme. Nikdy nás neopustí, ale naopak nás podrží v těžkých životních situacích. My máme cenu pro ně, jsme (snad) jejích chlouba. A proto i oni, neúnavně se o nás starající, by měli být pro nás hodnotní. Co bychom byli bez nich?

    Ovšemže existují i případy, kdy by lidé raději na své rodiče zapomněli, zničili veškeré vzpomínky na ně, protože jim místo laskavé náruče jim otec a matka vráželi pohlavky, bili je a nějakým jiným způsobem trápili. To je rozhodně špatné. Přesto zamysleme se, kdyby nebylo jich, těžko by ti lidé chodili po této planetě a stejně těžko by mohli poznávat jiné krásy, které svět nabízí.

    Já mám s rodiči pouze kladné, jestli se to mohu říct takhle, zkušenosti. Ačkoliv mnohokrát spolu vedeme válku a nepohodneme se, nikdy bych je za nic nevyměnila. Je sice pěkné mít kolem sebe kamarády, ale i ti se k nám mohou jednou otočit zády. Rodiče tu pro nás budou pořád a nikdy nás nezradí. Zároveň nám předávají různá moudra a zkušenosti, které jim život dal. Jsem na nich svým způsobem do určitého věku závislá, ale tato „závislost“ mi nevadí. Ba naopak. Rodiče pro mě znamenají jistotu, teplo domova a lásku.

    Když to vezmeme z druhé strany, jak moc máme být na rodiče upnutí? Domnívám se, že bychom neměli brát rodiče jako středobod světa, ale dokázat se od nich i odpoutat. Neměli by pro nás znamenat vše, ale měli bychom se zkusit po čase postavit na vlastní nohy. Koneckonců, ač mám rodiče seberadši, nebudou tu pro mě věčně.

    Zkrátka rodiče jsou pro mě jakýmsi hodnotným pokladem. Dali mi společenské základy, starali se o mě, vychovávali. Přesto bych měla dokázat se od nich ve správný čas trochu odtrhnout a vést svůj další život sama. Ostatně k tomu mě rodiče směřují.