Měsíční nej - listopad
Hey guys! Nechci a nebudu to moc okecávat, prostě tu máme v pořadí již třetí Měsíční nej za měsíc listopad. Jinak se vám ještě musím pochlubit svým úlovkem, který jsem si odnesla z nájezdu na knižní obchod: koupila jsem si (respektive rodiče koupili) celou sérii Čísla, pak Past a Horečku, Železného krále a Železnou vílu. Už se na ně těším! ♥ A plánuji zavést nějakou rubriku typu "Úlovky z knihkupectví". Nechte se překvapit.
Ale teď zpátky k Měsíčnímu nej.
Šílený profesor (Charles Gilman), Panika (Lauren Oliverová), Tady a teď (Ann Brasharesová), Wicca (Kate Tiernanová), Esej o tragédii (Elizabeth LaBanová)
Nejlepší kniha
Esej, prostě Esej. Je to dokonalá knížka o lásce, ale ještě o něčem víc. Je veselá a zábavná, ale zároveň neskutečně smutná a hluboká. Není to jen obyčejná knížka o lásce dvou mladých lidí, je to o intenzivní a nenaplněném vztahu dvou výjímečných osůbek. Vím, že recenzí na tuhle knihu je tolik, že ta moje by se mezi nimi snadno ztratila, nepřečtená a zapomenutá, proto si alespoň v tomto komentáři dovolím poukázat na krásu Eseje o tragédii.
Nejslabší kniha
Jak se možná později dočtete v připravované recenzi, Wiccu považuji za velmi slabou a naprosto neoriginální knihu s nekonečným množstvím klišé. A navíc pět set ubýjejích stran.... Jediné, co je na Wicce zajímavé je právě to wiccanské náboženství, jinak se jedná o ubohou slátaninu předvídatelných a pořád se opakujích se situací a plochým postav. A konec je též velmi ubohý.
Nejlepší rozzuzlení/konec
Už je tu zase Esej :D Když ono nejde ten konec jen tak přejít. Sice mi vadilo, jak se celou dobu o tom mluvilo, ale nikdo neřekl nic přímo a my se pravdu po nekonečném utrpení dozvěděli až opravdu na konci, ale přesto mi rozuzlení natolik vyrazilo dech a zároveň mě to rozesmutnilo, že stojí za zmínku.
Nejhorší konec/rozuzlení
Snad asi bez komentáře. Konec byl... spíš bych měla říct nebyl, protože ten slabý náznak, to neviditelné a neexistující napětí při rádoby akční scéně na posledních pěti stranách podobné tak akorát poslednímu vzdechu umírající člověka, navíc useknuté na tom nejhorším místě, se nedá považovat za obstojné rozzuzlení. Nic se nevyřešilo, ono se ani nemělo co vyřešit, ale přišlo mi jako kdyby příběh nerušeně plynul, najednou ho někdo usekl jen tak na náhodném místě a papa.
Nejlepší obálka
U Eseje to je úplně jasné! Krásná zimně laděná obálka s odstíny okouzlující modré a bílé bavy. A ten jakoby rozmazaný nadpis a běžící postava. Naprostá spokojenost! A pak tu je Panika, která mě uchvátila svojí jednoduchostí a přímočarostí, což se ke knize náramně hodí. Slazení barev je také pěkné.
Nejhorší obálka
A nastává neřešitelná situace! Ač jsem koukala, jak jsem koukala, nevykoukala jsem z těch pěti knih žádnou s natolik ošklivou obálkou, abych ji musela umístit sem... Takže tentokrát knižní obálky obstály všechny :D
Nejočekávanější kniha
Sem nemá cenu cokoliv psát. Četla jsem tolik recenzí, že když jsem knihu spatřila na poličce knihovny, chňapla jsem po ní a nehorázně s obrovským očekáváním jsem se těšila, až se do ní budu moc začíst.
Hrdina měsíce
A je to... Bishop z Paniky. Nebudu uvádět proč přesně, to bych vám odhalila moc, ale pravdou je, že mi byl sympatický po celou dobu, rozuměla jsem si s ním, chápala ho a často s ním souhlasila. Podlě mě si tohle označení zaslouží, protože to, co dělal, nebylo kvůli němu, ale vždy dával přednost ostatním před sebou.
Hrdinka měsíce
Nemůžeme si přece odpustit zdravou dávku ironie, že? :D Protože hrdinkou měsíce vyhlašují Morgan z Wiccy a jedná se snad o tu nejhorší knižní hrdinku, se kterou jsem kdy měla čest se setkat při čtení knihy. Nepříliš pěkná dívka s plochým hrudníkem a výrazným nosem najednou zjistí, že je mocná čarodějnice, navíc začne chodit s nejkrááásnějším klukem a blablabla (v překladu: mnoho dalších podobně nesmyslných klišoidních keců). Ne, nežárlím na ni ani na jejího hocha :D Její chování mi přišlo trapné a rozmazlené, rozhodně jsem s ní nesympatizovala, její postava byla bezcharakterní a plochá jak německá dálnice.
Pár měsíce
Esej o tragédii po milionté! Ale přece nemůžeme nevyhlásit párem měsíce Tima a Vanessu, protože ti sice nejsou nijakým ideálním vzorem zamilovaných teenagerů, ale prostě k sobě patří.
Největší překvapení
Konečně za scénu přichází i kniha Šílený profesor, která má mimochodem fakt krutou obálku, a to jako kniha, která mě nejvíc překvapila. Moc jsem od ní totiž nečekala, koneckonců je především pro čtenáře o pár let mladší, ale přesto mi přivodila příjemný šok, protože se četla vážně dobře, zápletka byla zajímavá a rozuzlení taky nebylo nejhorší. Sice takové rychlé a neukončené, ale překvapilo mě, jak to autor dobře zamotal, čekala jsem něco jednoduššího a slaboduššího, ale on si nakonec skvěle pohrál s dimenzemi a možnostmi paralelních světů. Navíc se mi zalíbily i ilustrace (až na ty divné nosy).
Zajímavý nápad
Abych nakonec zmínila i tuto knihu, jako proměnný dvanáctý titul jsem vybrala značení "zajímavý nápad". Tady a teď má totiž opravdu nápad, který není k zahození. Autorka ho dokázala dokonce i slibně rozvinout, skvěle si pohrála s časem a budocností, ale k dokonasti knize hodně chybělo.
A co vy? Četli jste knihy? Co říkáte? Souhlasíte?
